Praktické informace o Vietnamu

Kdy se vydat na cestu?

Pokud jde o Vietnam, nelze určit jednoznačně dobré a špatné období.

Když v jednom regionu právě prší, je chladno nebo naopak parné vedro, může být na jiném místě příjemně. Na jihu rozlišujeme v zásadě dvě období: období dešťů (květen – listopad, nejdeštivějšími měsíci jsou červen až srpen) a období sucha (prosinec – duben). Největší horko a dusno bývá od konce února do května. Na centrálním pobřeží je sucho od května do října a prší od prosince do února. V horských oblastech je podstatně chladněji než v nížinách a teploty zde mohou v zimě klesnout až k bodu mrazu. Sever země má dvě období: chladnou a vlhkou zimu (listopad – duben) a horké léto (květen – říjen). V období od července do listopadu se zde mohou vyskytovat tajfuny zasahující až do centrálních oblastí země. Turisté by při plánování své cesty na konec ledna až počátek února měli brát v úvahu svátek Tet (oslavy nového roku), kdy bývají hotely přeplněny a mnoho služeb je mimo provoz týden a někdy i déle.

Geografie
Vietnam sousedí a Kambodžou, Laosem a Čínou a táhne se v délce 1600 km podél východního pobřeží Indočínského poloostrova. Vietnam tvoří rovníkové nížiny, teplotně mírné náhorní plošiny a chladnější horské oblasti. Hlavními zemědělskými oblastmi je delta Rudé řeky (15 000 km2) na severu a delta řeky Mekong (60 000 km2) na jihu. Hory zaujímají tři čtvrtiny země, nejvyšší horou je Fansipan (3143 m) ležící v severozápadní části Vietnamu. I když má Vietnam velmi pestrou faunu, přesto dochází k poklesu počtu zvěře v důsledku narušování a znečišťování přirozeného životního prostředí a ilegálnímu lovu. K zástupcům zdejší fauny patří sloni, nosorožci, tygři, leopardi, černí medvědi, tuponosé opice, krokodýli a želvy. Lesy dnes pokrývají méně než 30 % území a jsou stále ohroženy rostoucí industrializací země. Nicméně od roku 1992 se situace poněkud zlepšuje poté, co byl zakázán neoficiální export dřeva, zavedeny vzdělávací programy a projekty znovuzalesňování. I přesto, že Vietnam patřil k méně navštěvovaným zemím, má 10 národních parků a velké množství stále se rozšiřujících přírodních rezervací. Nejzajímavějšími a nejpřístupnějšími národními parky jsou Cat Ba, jezero Ba Be a Cuc Phuong na severu, Bach Ma uprostřed a Nam Cat Tien a Yok Don na jihu země. Ve snaze zabránit ekologickým a hydrologickým katastrofám, plánuje vláda zlepšení již existujících a vytvoření nových národních parků.

Klima
Jih Vietnamu leží v tropickém pásmu a sever již zasahuje do pásma subtropického. Klimatické podmínky jsou různé od mrazivých zim v nejseverněji položených horách až po rovníkové podnebí v deltě řeky Mekong na jihu. V nízkých nadmořských výškách dosahuje průměrná roční teplota na jihu 27°C a na severu 21°C.

Jak se dostat tam a zpět?

Letecky: letiště Tan Son Nhat v Ho Chi Minh City (Saigon) je nejrušnějším mezinárodním obchodním centrem Vietnamu, až po něm následuje letiště Noi Bai v Hanoji. Několik mezinárodních letů odbavuje také letiště v Danangu. Nejdůležitějším nástupním místem pro lety do Vietnamu je thajský Bangkok

Pozemní cestou: pro turisty cestující do Vietnamu po souši je v provozu šest hraničních přechodů a brzy mají být otevřeny další. Všechny přechody jsou pod přísným policejním dohledem.

Lodí: mezi Chau Doc a kambodžským Phnom Penhem je v provozu expresní loď.

Místní doprava

Letecky: na tuzemské lety mají téměř výhradní monopol vietnamské aerolinie a letenky jsou poměrně drahé. Letištní taxa na domácí lety je zahrnuta v ceně letenky. Bohužel frekvence místního leteckého spojení není stále ideální.

Autobusy: super levné autobusy a minibusy křižují zemi po impozantní síti silnic. Jízda autobusy je však pomalá, existují sice tzv. expresní autobusy, i ty však stěží dosahují průměrné rychlosti 50 km/h. Alternativou užívanou většinou turistů je pronájem minibusu nebo automobilu s naším řidičem.

Železnice: přeprava vlakem může být někdy ještě pomalejší než autobusem, je však bezpečnější a pohodlnější. Jezdí zde několik kategorií vlaků včetně známého nočního expresního vlaku Reunification Express, který spojuje sever a jih země a vyplatí se pro spojení mezi Ho Chi Minh City a Hanoií.

Půjčovny aut: pronájem auta je dostupný, ale stále vás bude zastavovat policie a požadovat zaplacení nejrůznějších poplatků. Proto doporučujeme pronájem auta s řidičem.

Kola: za úvahu stojí použít k cestování po Vietnamu kolo. Na hlavních silnicích to může být sice poněkud nebezpečné, ale pokud si chcete udělat přestávku, kolo vám vezmou do vlaku i autobusu.

Taxi a místní doprava: dopravu po městech zajišťují kromě několika letitých autobusů (2500 VND za jízdu) hlavně taxíky nebo šlapací tříkolky / rikši (těch je spousta a svezení je velmi levné). Pokud spěcháte a máte na to nervy, zkuste si stopnout některý z projíždějících motocyklů. Určitě vám někdo velmi rád zastaví a za poplatek cca 1500 VND vás sveze.

Kultura. Nejrozšířenějším lidovým uměním jsou kresby na hedvábí upnuté v rámu, divadlo, loutkové divadlo, hudba a tanec, nábožensky zaměřené sochařství, lakované dřevěné zboží a keramika.

Svátky a oslavy.
Speciální bohoslužby se konají ve vietnamských a čínských pagodách ve dnech, kdy je měsíc buď v úplňku, nebo ho na obloze zbývá jen malý kousíček. Většina buddhistů jí v těchto dnech pouze vegetariánskou stravu. Některé nejvýznamnější náboženské svátky se řídí lunárním kalendářem. Jedná se o Tet (konec ledna nebo začátek února), nejvýznamnější svátek v roce ohlašující začátek nového lunárního roku. Trvá týden, ale bohoslužby začínají ještě o týden dřív. Trung Nguyen (Den bloudících duší) se slaví patnáctý den sedmého měsíce (srpen) a je druhým největším svátkem v roce, kdy se bloudícím duším zemřelých přinášejí oběti ve formě jídla a darů. Tiet Doan Ngo (Letní slunovrat) v červnu je spojen s upalováním lidských soch a figurín, aby byla uspokojena potřeba dostatečného počtu duší sloužících v boží armádě smrti a Thanh Minh (Svátek smrti) v dubnu připomíná zemřelé příbuzné.

Míry a váhy, elektřina
Metrický systém. Elektrické napětí 220-240 V, 50 Hz.

Placení.
Nejlépe je vsadit na dolary. Cestovní šeky je prakticky nemožné vyměnit mimo velká města a turistická centra. Návštěvníci směřující mimo turisticky frekventované oblasti by si měli dopředu opatřit vietnamské dongy, jinak pak budou muset měnit peníze na černém trhu. Pokud nepatříte k lidem, kteří zvládají násobení a dělení velkých čísel v hlavě, pak je dobré mít pro výměnu peněz po ruce kalkulačku. Všechny běžně používané platební karty přijímají lepší hotely, obchody a restaurace, některé si účtují přirážku při platbě kartou. Bankomaty naleznete pouze v turistických centrech a nelze na ně spoléhat.

Spropitné.
Vládou spravované hotely a turistické restaurace si účtují u služeb přirážku 5 %, není proto zapotřebí dávat spropitné (i když personál z této přirážky nemusí dostat vůbec nic). Ponechání malého spropitného v ostatních restauracích bude obsluhou přijato s velkým povděkem. Měli byste počítat se spropitným pro najaté řidiče a průvodce, zdvořilé je zanechat malý peněžní dar při ukončení návštěvy pagody. Smlouvání při nákupech je běžnou záležitostí, mělo by však probíhat s úsměvem a musí být bráno spíše jako společenský rozhovor než záležitost života a smrti.

Nákupy.
Místní řemeslné výrobky a umělecké předměty jsou téměř výhradně vyráběny ručně a jsou velmi pěknými suvenýry za přijatelné ceny. Jedná se zejména o výrobky ze dřeva a bambusu, keramiku, sošky z mramoru a mosazi, hedvábné a bavlněné látky, ubrusy, olejové malby, výrobky z kůže, loutky apod. Hojně jsou rozšířeny suvenýry z války, pokud se jedná o kopie munice apod., nezapomeňte, že je přísně zakázáno tyto předměty přepravovat letecky.

Telefony a internet.
V zemi je rozvinutá síť několika mobilních operátorů (Vietnam Telecom, Vina Phone, Mobi Phone atd.) pracujících na frekvencích GSM 900 a GSM 1800, kde mezinárodní roaming funguje bez potíží. Můžete si také zakoupit místní sim kartu za cca 250000 VND. Místní a mezinárodní hovory lze také uskutečnit z automatů na karty nebo i na předplacené karty pro mezinárodní hovory. Internetové kavárny jsou velmi levné a běžně dostupné (100 VND / min), možné je také připojit váš notebook v každém hotelu buď modemem, místní sítí nebo WiFi, ceny v hotelech jsou však mnohem vyšší. Pro připojení k internetu si lze také zakoupit předplacenou kartu na kterékoliv poště za 100000 VND.

Oblečení.
Počasí po celý rok si vyžaduje lehké oblečení, pouze do horských oblastí se doporučuje mít sebou svetr nebo bundu, v zimě pak standardní zimní oblečení. V případě návštěvy v období monzunových dešťů je nezbytnou součástí vybavení deštník nebo pláštěnka. A pokud jedete na pláž nezapomeňte si sebou vzít sluneční brýle a opalovací krém, do džungle pak i repelent. Decentní oblečení se vyžaduje v náboženských areálech. Před vstupem do pagod, chrámů a mešit si musíte sundat boty i ponožky. Ramena a kolena musejí být kryty oděvem. Ignorování těchto pravidel bude vážnou kulturní a náboženskou urážkou a u zbožných obyvatel vzbudí velké pohoršení.

Stravování.
Vietnamská kuchyně je velmi pestrá – říká se, že existuje téměř 500 různých tradičních vietnamských pokrmů zahrnujících exotická masitá jídla (i když tady buďte raději opatrní, ať nesníte nějaké vzácné zvíře) a fantastické vegetariánské kreace (často připravené na způsob masitých nebo rybích pokrmů). Základem vietnamské kuchyně je však obyčejná bílá rýže ochucená množstvím zeleniny, dále ryba (ve Vietnamu zcela běžná součást stravy), maso, koření a omáčky. Oblíbenými pokrmy jsou kuřecí závitky, nudle a rýžové knedlíky, dále všudypřítomné polévky, vlasové nudle, porcovaná kuřata a ostré omáčky. To vše doplňuje široká nabídka ovoce včetně méně běžných druhů, jako je zelené dračí ovoce, jujuba, khaki, dračí oko, mangostýn, pomelo (druh grapefruitu), exotický druh třesně a tzv. vodní jablko. Vietnamská káva (ca phe phin) je velmi dobrá, obvykle se servíruje velmi silná a velmi sladká.

Důležité informace:
Z bezpečnostního hlediska patří Vietnam stále k poměrně bezproblémovým zemím v regionu Jihovýchodní Asie. Pohyb po většině území Vietnamu je volný, výjimkou jsou zakázané vojenské zóny a horské oblasti obydlené menšinami (přístupné pouze s průvodcem nebo s povolením). Nedoporučují se individuální cesty do odlehlých oblastí. Přesto dodržujte základní bezpečnostní pravidla: neukazujte obsah peněženky, nenoste veškeré finanční prostředky na jednom místě, v nočních hodinách se vyhýbejte neosvětleným ulicím, využívejte bezpečnostních schránek v hotelích, nenechávejte zavazadla bez dozoru. Doporučujeme si pořídit (před příjezdem do země) fotokopii cestovního dokladu, letenek a cestovních šeků. Před cestou je nezbytné uzavřít komplexní pojištění ke krytí případných výloh spojených s lékařským ošetřením nebo ztrátou zavazadel. Je třeba počítat s tím, že drobná i velká korupce jsou v zemi každodenní realitou, což přiznávají i vládní činitelé. V praxi to znamená, že hlavním důvodem různých nečekaných potíží s úředníky či policisty, ale někdy i státními “dodavateli” (např. služeb) může být touha po úplatku. Neznamená to, že je těmto implicitním či explicitním požadavkům vždy nutné vyhovět, někdy stačí trochu trpělivosti a neústupnosti, jindy je praktičtější vyřešit problém skromným “spropitným”